Chtěla bych se podělit o dva krátké odstavce, pocházející z pramenu
ÚVOD DO STUDIA BIOLOGE od JANA IPSERA:
„Jednotlivé životní děje jsou vzájemně propojeny nejen v rámci buňky, tkáně, orgánu nebo organizmu, ale též na úrovních vyšších, tj. na úrovni populace, biocenózy, ekosystému i celé biosféry. A nejen biosféry. Život jako jev sui generis nelze oddělit od procesů geologického vývoje Země a v nejobecnější rovině od vývoje vesmíru jako určitého celku. Podle některých hypotéz je možné na vznik života, jeho vývoj (evoluci) i zánik nazírat jako na zákonitost vývoje (evoluce) vesmíru.“
„Selekční účinek prostředí je podkladem pro přírodní výběr (selekci) jako základní mechanizmus evoluce, v jehož důsledku se reprodukují pouze genotypy dostatečně geneticky adaptované na dané prostředí. Přírodní výběr je v podstatě selekcí na maximální reprodukční zdatnost. Proto evolučně úspěšné mohou být pouze ty taxony (druhy), jejichž populace jsou dostatečně geneticky variabilní. Tuto skutečnost vyjadřuje tzv. Fisherův fundamentální teorém přírodní selekce: čím větší je genetická variabilita, na niž může působit selekce směrem k vyšší fitness, tím větší je pokrok ve fitness. Fisher zároveň matematicky zdůvodnil a dokázal, že rychlost pokroku ve fitness v kterékoli fázi procesu přírodní selekce je rovna genetické varianci v dané fázi.“
Tato slova podporují obavy z homogenizace a globalizace kultury, která by mohla nastat tím, jak se svět zmenšuje a prolíná díky technologiím komunikačním i transportním a tím, jak vznikají tlaky vyvolané strachem z jiných filosofií. Ne snad proto, že by nebylo potřeba nalézt společný dialog a nechat kultury žít spolu, ale proto, že jedna kultura definuje druhou a jejich variabilita a názorová bohatost je klíčem k jejímu přežívání a rozvíjení.
Cílem je naopak udržet co nejvíce odlišných kultur a jejich specifických cest pro život a ctít navzájem možnost, že jinde to může být jinak. Inspirovat se navzájem a nesnažit se druhé nebo sebe transformovat k jinému obrazu. Ostrovy této jinakosti mohou být velmi malé, v řádu jednotlivců nebo snad i v řádu více aspektů jedné osobnosti.
Hýčkejme si rozmanitost osobnosti, národů, živočišných a rostlinných druhů i krajiny.
